Vycentrovaná teorie - část 2: LATERALITA A HISTORIE I.

U primátů je jasná laterální vyhraněnost celkem vzácná a u člověka je tento unikátní stav vědci vysvětlován dvěma důvody:

1-evoluční potřebou specializovat jednu ruku pro rozvoj lepší a přesnější manipulace s nástroji 

2- rozvojem řečových oblastí mozku, které se podle všeobecného vědeckého mínění rozvíjejí u většiny populace v levé mozkové hemisféře a které jsou úzce propojeny s jemnou motorikou pravé ruky

V minulém článku jsme si ukázali výsledky měření tanskraniální metodou, které bod č.2 vyvrací. Většina lidí má podle výsledků měření aktivní obě řečová centra, byť jedno je dominantní. Dominance jedné hemisféry je ovšem vzhledem k psaní jednou rukou a čtení v jednom směru zápisu celkem pochopitelná.

Je tu ovšem jeden háček u bodu č.1

Nejdřív si ale připomeňme pár faktů z historie:

- nejstarší dochované písemnosti jsou často zapsané ve směru zápisu zprava doleva. 

- u egyptských hieroglifů najdeme směr zápisu do všech čtyř stran, ale pozdější hieronty se již zapisovali pouze zprava doleva.

- dnes používaná latinka se zapisuje zleva doprava a vychází z řeckého písma, které zase vychází z písma fénického. 

- starověká řečtina se ve svých počátcích také zapisovala zprava doleva (stejně jako její vzor - fénické písmo), postupně ale přes bustrofedón (psaní v obou směrech) změnila psaní na dnešní směr zleva doprava.To se stalo někdy kolem 4 - 5 století, před naším letopočtem.

V čem tedy tkví háček? 

Proč by společnost praváků začala zapisovat znaky ve směru, který je pro praváky zcela nepraktický a kterým by pravák přirozeně nikdy nepsal? Vždyť jedním z hlavních problémů leváků při psaní inkoustem zleva doprava bylo mazání si psaného textu.

Jak se asi rylo pravorukým Féničanům do měkkých hliněných destiček zprava?

A jak se jim zapisovalo inkoustem na papyrus či pergamen?

Fénické písmo má 22 znaků a z toho 9 je symetrických. Nebyl by žádný problém, zrcadlově převrátit zbývajících 13 znaků a významně si tak ulehčit práci. Naši předci-praváci, ale používali celá staletí zcela nepraktický způsob psaní a neexistuje žádné rozumné vysvětlení, proč to takhle vlastně dělali.

Jedno logické vysvětlení se ale nabízí, přestože moderní věda tuto variantu vůbec nebere v potaz.

Starověká společnost nebyla čistě pravoruká!

Pro určité úkony bylo vhodnější používat levou ruku. Zápisem zprava doleva a především pak čtením takového zápisu, dochází k aktivaci pravé hemisféry, která má pro hlubší chápání symbolů a znaků mnohem lepší dispozice než hemisféra levá.

My jsme naučeni načítat zorné pole zleva doprava a s tím pracují umělci i marketéři při vytváření vizuální kompozice pro zamýšlené vedení pozornosti diváka. Přitom pravá hemisféra může při obráceném načítání zorného pole vnímat pozorované objekty ve zcela odlišném kontextu.

Můžeme si to sami vyzkoušet.

Například známý obraz rakouského malíře Franze Defreggera - Das letzte Aufgebot - Poslední kontingent, zachycující mobilizaci tyrolských sedláků.

Pro náš mozek, naučený načítat směrem doprava, je těžké změnit směr.

Můžeme si ale částečně vypomoci zrcadlovým převrácením obrazu.

Samozřejmě to není stejné jako načítat obraz směrem doleva, ale emoční výjev obrazu se i tak změní.  

Zatímco originální obraz zachycuje odchod sedláků z vesnice do boje, na převráceném snímku můžeme cítit spíše atmosféru návratu.

Ve světově proslulé Učebnici vědecké grafologie od českého rodáka Viléma Schonfelda se píše:

“Základním významem zmnoženého pohybu vpravo je tedy snaživost namířená do budoucna. Základním významem pohybu vlevo je pak usilování beroucí, pud přivlastňovací, návrat k Já, obrácenost dovnitř, vztahy minulostní”.

Směrovost písma může mít tedy zásadní vliv na rozvoj osobnosti člověka a naši předci tyto znalosti s největší pravděpodobností měli.

Kdy se teda naše společnost stala pravorukou?

Je to opravdu v daleké minulosti, jak tvrdí historická věda?

V příštím článků si ukážeme další fakta z historie, která naznačují, že přerod civilizace na pravorukou nemusel nastat ani zdaleka v dávné minulosti.